|
|
|
Úplné začátky driftování sahají do poloviny 60. let, kdy se v Japonsku na ilegálních závodech zvaných touge utkávali jedci na spletitých horských silničkách. Tehdy šlo především o to, aby jezdec projel co nejrychleji stanovený úsek a drift sloužil hlavně k blokování soupeře. Postupně se k těmto závodům přidávaly různé techniky rallye a zatáčky se projížděli bez zbytečné ztráty času s co nejlepším efektem. Spoustu let využívali závodníci přetáčivý smyk v autokrosu, na ploché dráze a také při rallye. První závodníci Grand Prix, jako Tazio Nuvolari, používali tzv. four-wheel drift na hraně řízení. Své uplatnění našelo driftování také při jízdách zručnosti a dalších předváděcích jízdách a moto show. |